Anselm arcibiskup z Canterbury řádové sestře Gunhildě

Dopis 168 Řádové sestře Gunhildě, dceři krále Harolda.

Doporučuje jí, aby se vrátila do kláštera.

Anselm, z Božího pověření arcibiskup v Canterbury přikazuje milované sestře a dceři Gunhildě, podle lidských měřítek dceři krále Harloda, zříci se světa nikoli Krista, ale milovat Krista více, než svět.

Kdybych mohl, velice rád bych s Tebou promluvil osobně, sestro, neboť Tě v Bohu upřímně miluji. Vždyť ta láska, díky níž toužím po spáse každého člověka[1], a také můj úřad, obojí ode mě vyžaduje, abych Tě miloval citem bratrským i otcovským a kvůli této lásce si dělal starosti o spásu Tvé duše. Ale protože se nenaskytla vhodná příležitost, abychom si promluvili, jsem nucen Ti svou vůli a přání ohledně Tvé situace sdělit formou dopisu.

A tak Tě zapřísahám: nepohrdej láskou, jíž Tě kvůli Bohu, k poctě Boží a k Tvé vlastní spáse, miluji a neobracej se zády k mým radám. Vždyť nakonec jistě velmi oceníš, jestliže mě teď dobrovolně uposlechneš, a andělé Páně budou mít z tebe nesmírnou radost[2]. Jestli ale odmítneš, buď si jista, že budeš trpce litovat a před soudem Božím pro sbe nenalezneš omluvu. Slyšel jsem, má sestro, že jsi roucho svatého společenství nosila dlouho. Nejsem sice obeznámen s okolnostmi, za nichž jsi jej svlékla, co jsi dopustila aby se Ti stalo nebo cos udělala, ale je mi to dostatečně zřejmé.

Uvažuj tedy, má nejdražší, nyní se mnou o tom, jak moc se liší objetí muže a tělesné rozkoše od objetí Kristových a od rozkoše počestnosti a čistoty srdce. Objetím Kristovým nemyslím tělesná objetí, ale ta, jimiž jej v lásce a touze po něm objímá duše s čistým svědomím, jeho blízká přítelkyně. Uvažuj tedy o velikosti rozdílu mezi těmito dvěma rozkošemi. Nemluvím nyní o zákonitém manželství. Uvažuj o čistotě duchovní rokoše, o trapnosti rozkoše tělesné; o tom, co duchovní slibuje a čím tělesná hrozí; kolik je v duchovní rozkoši naděje a jakou blaženost přináší očekávání Krista, jaké útěšné bezpečí dokonce už v tomto životě. Na druhé straě pomysli na strach z Božího soudu, který provází tělesnou rozkoš a na zmatek, nejistotu a zahanbení, jež vnáší už do tohoto života. Přemýšlej, co znamená zříci se Krista, snoubence, který slibuje věnem nebeské království; a před Synem Božím, před králem králů[3], dát přednost smrtelnému člověku, který neslibuje a nedává nic než zkázu a věci hodné opovržení.

Ano, sám král králů zatoužil po Tvé spanilosti[4] a po Tobě jako po řádné snoubence; jak mám ale, moje sestro, mluvit o chtíči, jímž zatoužil po kráse Tvého těla ten muž, s nímž se intimně stýkáš? Jak to mám nazvat, urozená paní? Byla jsi vyvolenou snoubenkou Boží, zaslíbila ses Bohu řeholním rouchem i způsobem života. Jak mám pojmenovat to, čím jsi teď? Dcero moje, Bůh ví, že to všechno neříkám proto, že by mě těšilo Tě ztrapňovat, ale proto, aby se Bůh spolu s anděly mohl radovat z tvého spasitelného pokání. Tak řekni, jak to tedy mám nazvat? Když to neřeknu, možná si to neuvědomíš; když to řeknu, asi se rozzlobíš. Čím ses stala z vyvolené a Bohu zaslíbené snoubenky? Pomysli na svou důstojnost a styď se, že jsi se stala tím, pro co slovo se tato důstojnost ostýchá vyslechnout; i já se kvůli Tvé důstojnosti a lásce k Tobě stydím to vyslovit. Jen se podívej, milovaná dcero, uvědom si: jak by Tě mělo bolet srdce, že jsi tak hrozně a těžce padla! Jestliže Tě opravdu bolí srdce, cítím s Tebou a zároveň mám z Tebe velikou radost; jestliže však necítíš bolest, nemám, z čeho bych se radoval, ale srdce mě bolí o to více. Vždyť trápíš-li se tím, mám ještě naději na Tvou spásu; necítíš-li však bolest, pak v co mohu doufat kromě Tvého zatracení?

Tvá spása přece není žádným způsobem možná, pokud se nevrátíš ke svému slibu a řeholnímu rouchu. I když Tě totiž neposvětil biskup a nepřečetla jsi před ním veřejný slib, přesto sama skutečnost, žes veřejně i soukromně nosila roucho svatého zaslíbení, je průkazným a nezrušitelným slibem. Prostřednictvím řeholního roucha jsi své zaslíbení Bohu stvrdila všem, kdo Tě spatřili, úplně stejně, jako přečtením veřejného slibu. Vždyť dříve, než se začal užívat dnes obvyklý způsob skládání řeholních slibů a posvěcování, tisíce lidí obou pohlaví následovaly Boží slávu a korunu, a své zaslíbení vyznávaly právě toliko rouchem. A ti, kteří zase odložili roucho, které předtím přijali, přes to, že nesložili sliby a nebyli posvěceni, byli považováni za odpadlíky. A tak jestliže odložíš svaté zaslíbení, které jsi po dlouhý čas stvrzovala nošením řeholního roucha a způsobem života, nenalezneš pro sebe žádnou omluvu, i když jsi nepřečetla slib, jak je dnes běžné, a nebyla jsi biskupem posvěcena. Pán, Tvůj stvořitel a vykupitel, na Tebe jistě stále čeká, milovaná dcero; ten král, který zatoužil po Tvé spanilosti, aby se stal Tvým řádným snoubencem, Tě stále vyhlíží a volá nazpět, aby ses stala jeho řádnou a když už nejsi panna, tak alespoň počestnou snoubenkou. Je přece známo, že nejedna svatá žena se velmi zalíbila Bohu i po ztrátě panenství a díky své lítosti a počestnosti se mu přiblížila více, než leckteré jiné svaté, přes to, že byly panny.

Vezmi si to proto jako křesťanka, vezmi si to k srdci[5], a zvaž, koho je nutné si spíše vybrat, ke komu je lepší přilnout: k tomu, který si Tě vyvolil k takové důstojnosti, povolal Tě k ní a zaslíbil si Tě pro sebe rouchem snoubenky, k tomu, který na Tebe stále ještě čeká a volá Tě nazpět, ač jsi jím pohrdla a odvrhla jsi jej; a nebo k tomu muži kvůli němuž jsi z takové vznešenosti klesla – abych to řekl mírně – do tohoto ponížení, v němž se nyní vidíš; zvlášt když on sám se od Tebe, myslím, buď již odvrací a nebo se od Tebe nepochybně brzy odvrátí a opustí Tě. Kéž se navzájem od sebe odvrátíte tak, aby se od Vás neodvrátil Bůh; kéž se vzájemně opustíte tak, aby Vás Bůh neopustil; kéž se vzájemně zavrhnete tak, aby Vás Bůh nezapudil od své tváře; kéž se k sobě otočíte zády tak, abyste se obrátili k Bohu. Je rozhodně mnohem lepší a jak jemu tak Tobě více poslouží ke cti, když se od Tebe odvrátí, spíše než když Tě zadrží u sebe, neboť dokud Tě bude zadržovat, do té doby se od Tebe bude - abych teď nemluvil o něm - bezesporu odvracet Bůh. Ale jestliže se od Tebe odvrátí a Ty se kvůli Bohu odvrátíš od něj, Bůh se od Tebe jistě neodvrátí, ale přijme Tě s láskou k sobě, vždyť Tě vykoupil svou vlastní krví.

Uvědom si, dcero, o čí spásu mi jde, uvědom si dobrotu toho, kdo Tě volá zpět, ačkoli jsi se od něj odvrátila; odmítnutý Tě volá zpět, aby Tě uvedl do svého královského lože, nikoli pozemského, ale nebeského. Obrať se ke svému srdci, probuď jej, lituj svého pádu ze všech sil. Odhoď a pošlapej světský šat, jejž jsi oblékla a obleč si nazpět roucho Kristovy snoubenky, které jsi zahodila. Kristus Tě totiž určitě nepozná ani nepřijme, nebudeš-li mít na sobě to roucho, jímž si Tě zaslíbil a jímž jsi soukromně i veřejně dosvědčila, že jsi s ním zasnoubena. Vrať se v tom rouchu k jeho dobrotivosti; vetři se vemlouvavě před jeho zrak. Sama obviň své svědomí a slzami smyj svou vinu. Neúnavně se k němu modli a nerozlučitelně k němu přilni. On je milosrdný, neodvrhne Tě, ale spíše Tě milostivě přijme a bude se radovat ze Tvého návratu. Uděláš-li to, budou se z Tebe radovat v nebi[6] i na zemi všichni svatí andělé i lidé, kteří se to dozví. Jestliže ale odmítneš, všichni se obrátí proti Tobě a já i Boží církev uděláme to, co víme, že je v takovém případě třeba.

Dcero milovaná, kéž všemohoucí Bůh navštíví Tvé srdce a naplní je láskou k sobě. A napiš mi prosím, jak naložíš s tímto mým otcovským napomenutím.

 

 


 

[1] 1Tim 2:4 qui omnes homines vult salvos fieri et ad agnitionem veritatis venire aby všichni lidé došli spásy a poznali pravdu.

[2] Lk 15:10 ita dico vobis gaudium erit coram angelis Dei super uno peccatore paenitentiam agente. Pravím vám, právě tak je radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem, který činí pokání.

[3] Zj 19:16 et habet in vestimento et in femore suo scriptum rex regum et Dominus dominantium Na plášti a na boku má napsáno jméno: Král králů a Pán pánů.

[4] Ž 44:12 et concupiscet rex decorem tuum quoniam ipse est dominus tuus et adorabunt eum neboť král zatouží po tvé kráse; je to tvůj pán a jemu se klaněj.

[5] Iz 46:8 mementote istud et fundamini redite praevaricatores ad cor Připomeňte si to, vzmužte se, vezměte si to k srdci, nevěrníci.

[6] Lk 15:7 dico vobis quod ita gaudium erit in caelo super uno peccatore paenitentiam habente quam super nonaginta novem iustis qui non indigent paenitentia Pravím vám, že právě tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, kteří pokání nepotřebují.

 


 

Gunhilda (cca 1063--???)

Dcera krále Harolda II. (Godwinessona), posledního Anglo-Saského krále a Ealdgyth z Mercie. Po normanské invazi vstoupila do kláštera ve Wiltonu, zjevně v očekávání, že se stane abatyší. Z Wiltonu ji unesl baron Alan Rufus krátce poté, co Anglický král Vilém II. překazil jeho plány na sňatek s Edit. Alan brzy nato zemřel, předpokládá se, že dříve, než si mohl Gunhildu vzít. Jeho bratr a dědic baron Alan Niger se rozhodl vzít si Gunhildu místo něho. Zdá se, že Gunhilda se nakonec nikdy nevdala a časem se vrátila do Wiltonu.

Anselm a Gunhilda se pravděpodobně setkali během Anselmovy třetí návštěvy Anglie v r. 1086. Jsou jí adresovány listy 168 a 169

V roce 1093 (v němž jí někdy mezi 6. březnem a 3. srpnem Anselm napsal dopis 168) jí mohlo být kolem třiceti let. Tento list nabádá Gunhildu k rozchodu s baronem Alanem Rufem, list 169 napsaný někdy v průběhu následujícího roku, se již týká rozchodu s Alanem Nigrem.

 

Zobrazeno 943×

Komentáře

Jaguska

Jee, diky, "obeti" je samozrejme moje hrubka, opravim to...

hama-pemptos

Naprosto vynikající a skvělé! Mnohokrát děkuji!

Jaguska

Diky, ja taky myslim, ze je Anselm skvely :)

Neuš

Dovoluji si upozornit na nerozlišení slov "objetí" a "obětí" v textu, působí to zmatek. Nebo se jedná o nějaký rys staršího jazyka? Že by se to dřív psalo shodně?

Neuš

Jinak děkuju za tento krásný dopis a svědectví opravdové křesťanské lásky. Kéž by bylo více takových pastýřů dnes, kteří by uměli lidem vyprávět o důležitosti spásy duše a kráse nebeského snoubenectví s Pánem Ježíšem Kristem.

Zobrazit 5 komentářů »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio